Prostředí nám poskytuje různé vjemy. Právě tyto vjemy, stejně jako naše reakce na ně, způsobují vývoj mozku.
Nikdo nemusí vytvářet představy o předmětu, jevech světa, vývoj řeči, pokud není vytvořen základ pro její, což je senzorická integrace.
Senzorická integrace je proces, při kterém nervový systém dítěte přijímá informace z receptorů všech smyslových systémů (čichového, zrakového, sluchového, chuťového, proprioceptivního, vestibulárního, hmatového), následně pořádá a interpretuje tak, aby bylo možné využít při smysluplných činnostech.
NÁZNAKY DYSFUNKCÍ SENZORICKÉ INTEGRACE:
- potíže s učením se novými dovednostmi: každodenní, motorické, řečové, vzdělávací;
- nadměrná motorická aktivita nebo naopak hypoaktivita;
- nízký sky zvýšený svalový tonus;
- Potíže s adaptací na nové prostory, lidi;
- porušení řeči;
- Neobratnost/nešikovnost, zvýšená opatrnost nebo naopak – nedostatek pocitu nebezpečí;
- Intolerance jasných světel nebo některých zvuků;
- chůze „po špičkách“, motorická neobratnost, problém s napodobováním pohybů;
- odmítání sociálních kontaktů (dítě si nehraje s vrstevníky, vyhýbá se interakci).
Úkolem specialistů je identifikovat porušení, pomoci zefektivnit proces smyslového zpracování, upravit správnou reakci a nový smyslový zážitek tak, aby se dítě snáze adaptovalo na měnící se prostředí a lépe interagovalo s větším světem.
Senzorická integrace „splňujeme všechny puzzle jako jediný obraz“.
