Prostředí nám poskytuje různé vjemy. Právě tyto vjemy, stejně jako naše reakce na ně, způsobují vývoj mozku.
Nikdo nemuže vytvářet představy o předmětech, jevech světa, rozvíjet řeč, pokud není vytvořen základ pro jejích vývoj, což je senzorická integrace.
Senzorická integrace je proces, při kterém nervový systém dítěte přijímá informace z receptorů všech smyslových systémů (čichového, zrakového, sluchového, chuťového, proprioceptivního, vestibulárního, hmatového), následně je organizuje a interpretuje tak, aby je bylo možné využít při smysluplných činnostech.
NAZNAKY DYSFUNKCÍ SENZORICKÉ INTEGRACE:
- potíže s učením se novým dovednostem: každodenní, motorické, řečové, vzdělávací;
- nadměrná motorická aktivita nebo naopak hypoaktivita;
- nízký nebo zvýšený svalový tonus;
- Potíže s adaptací na nové prostory, lidi;
- porušení řeči;
- Neobratnost/nešikovnost, zvýšená opatrnost nebo naopak – nedostatek pocitu nebezpečí;
- Intolerance jasných světel nebo některých zvuků;
- chůze „po špičkách“, motorická neobratnost, problémy s napodobováním pohybů;
- odmítání sociálních kontaktů (dítě si nehraje s vrstevníky, vyhýbá se interakci).
Úkolem specialistů je identifikovat porušení, pomoci zefektivnit proces smyslového zpracování, vytvořit správnou reakci a nový smyslový zážitek tak, aby se dítě snáze adaptovalo na měnící se prostředí a lépe interagovalo s vnějším světem.
Senzorická integrace „shromažďuje všechny puzzle jako jediný obraz“.
